Česká energetika vstoupila do fáze, kdy se už nerozhoduje o tom, zda se fotovoltaika prosadí, ale jak s ní firmy budou pracovat. Solární elektrárny se v roce 2025 staly třetím největším zdrojem výroby elektřiny v České republice a jejich roční výroba dosáhla přibližně 4,7 TWh, což představuje více než dvacetiprocentní meziroční nárůst. Tento vývoj jasně ukazuje, že fotovoltaika se stala standardní součástí energetiky.

Zároveň se ale ukazuje, že samotná instalace fotovoltaické elektrárny už firmám automaticky nezaručuje úspory. PV SERVICE PLUS na tento fakt dlouhodobě upozorňuje. Energetický trh se mění rychleji než technologie a firmy, které se soustředí pouze na výrobu elektřiny, začínají narážet na nové limity trhu i distribuční soustavy. „Samotná FVE už dnes nestačí. Pokud firma nemá systém pro řízení výroby, baterie a plán využití přebytků, může se stát, že vyrobená energie nepřinese očekávané úspory a dokonce může generovat dodatečné náklady,“ vysvětluje Eduard Michna, technický ředitel PV SERVICE PLUS.

Rok 2025 potvrdil výrazný nárůst hodin s nulovou a zápornou cenou elektřiny. Během roku se elektřina více než 370 hodin obchodovala za cenu, která pro výrobce neměla ekonomickou hodnotu. Tyto situace se objevují zejména v obdobích vysoké výroby z fotovoltaiky, kdy nabídka elektřiny výrazně převyšuje aktuální spotřebu. Pro firmy bez možnosti akumulace nebo řízení to znamená, že přebytky energie dodávají do sítě v době, kdy je elektřina nejlevnější nebo dokonce zatížená dodatečnými náklady.

Z technického pohledu jde především o nesoulad mezi výrobou a spotřebou. Fotovoltaické elektrárny vyrábějí nejvíce energie kolem poledne, zatímco většina firemních provozů má spotřební špičky v jiných částech dne. Tento rozdíl byl v minulosti částečně přehlížen, ale se zavedením patnáctiminutového obchodního intervalu na trhu s elektřinou má každá odchylka přímý finanční dopad. Čím vyšší je instalovaný výkon fotovoltaiky, tím větší význam má přesné řízení toků energie. Právě zde přichází ke slovu přístup, který PV SERVICE PLUS dlouhodobě prosazuje. Fotovoltaika je v tomto pojetí chápána jako první krok, nikoli jako finální řešení. Skutečnou hodnotu přináší až propojení fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm a inteligentním energetickým managementem. Bateriové systémy umožňují ukládat přebytky energie v době, kdy je elektřina levná nebo záporná, a využívat je později v časech vyšší spotřeby nebo vyšších cen. Současně slouží jako nástroj pro omezení přetoků do distribuční sítě a stabilizaci odběru.

Technicky jde o řízení výkonu v řádu sekund až minut, které sleduje aktuální výrobu, spotřebu, stav baterie i limity připojení. Energetický management rozhoduje, zda energii uložit, spotřebovat v areálu, využít pro nabíjení vozidel nebo v omezené míře dodat do sítě. Díky tomu se firmy vyhýbají penalizacím, snižují distribuční poplatky a zvyšují podíl vlastní spotřeby vyrobené elektřiny.

Tento koncept se v praxi osvědčil například v průmyslovém areálu s velmi omezeným připojením k distribuční síti, kde bylo cílem elektrifikovat firemní vozový park včetně nákladních vozidel. Areál měl k dispozici připojení o výkonu přibližně 110 kW, které by samo o sobě neumožnilo provoz většího počtu nabíjecích stanic. Řešením navrženým a realizovaným PV SERVICE PLUS byla instalace fotovoltaické elektrárny o výkonu 99 kWp, doplněné o bateriové úložiště s kapacitou 2 MWh a výkonem 1 MW. Součástí projektu byly carporty s integrovanou fotovoltaikou a kombinace střídavých i stejnosměrných nabíjecích stanic. Klíčovým prvkem celého systému byl energetický management, který řídí tok energie tak, aby nikdy nedošlo k překročení maximálního odběru z distribuční sítě, aby byly eliminovány nechtěné přetoky a aby se maximálně využívala vlastní výroba. Díky bateriovému úložišti je možné pokrývat i energeticky náročné nabíjení bez nutnosti výstavby nové transformační stanice nebo navyšování rezervovaného příkonu.

Další revoluční prvek, který v letech 2026–2027 výrazně ovlivní provoz firem, je komunitní energetika a sdílení přebytků. Díky legislativním změnám Lex OZE II a III budou firmy schopné efektivně sdílet vyrobenou energii mezi jednotlivými pobočkami nebo dokonce v rámci energetického společenství s dalšími subjekty. „Sdílení energie mezi pobočkami nebo v rámci komunitního společenství je trend, který zásadně změní návratnost investic do FVE a baterií,“ říká Radovan Hloška, výkonný ředitel PV SERVICE PLUS.

Další zásadní trend představuje agregace flexibility. Velká bateriová úložiště, jako je například zmíněná 2 MWh jednotka, nebudou sloužit jen interním potřebám firmy, budou zároveň schopna poskytovat služby výkonové rovnováhy pro přenosovou soustavu, čímž se stávají aktivním prvkem trhu. Firmy tak mohou získat dodatečné příjmy a zkrátit dobu návratnosti investic. Princip agregace flexibility bude v nadcházejících letech standardem a firmy, které ho využijí včas, získají konkurenční výhodu.

Výhled na roky 2026 a 2027 naznačuje, že podobných situací bude přibývat. Další rozvoj fotovoltaiky povede k vyšší volatilitě cen elektřiny, častějším obdobím extrémně nízkých cen a dalšímu zpřísňování podmínek připojení. Firmy, které dnes pracují s fotovoltaikou izolovaně, budou stále častěji řešit omezení výroby a zbytečné ztráty. Naopak firmy, které investují do řízených energetických systémů s akumulací, komunitním sdílením a možností agregace flexibility, získají stabilnější náklady, vyšší energetickou soběstačnost a větší kontrolu nad svou energetikou.

PV SERVICE PLUS v tomto kontextu vystupuje jako partner, který firmám pomáhá orientovat se v technických, ekonomických i tržních změnách. Nejde pouze o instalaci technologií, ale o návrh celého systému, který dává smysl dnes a obstojí i v podmínkách let 2026 a 2027. Energetika se stává strategickou oblastí podnikání a schopnost ji aktivně řídit, sdílet a flexibilně využívat bude jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti v následujících letech.

přečíst článek